Včerejší zemětřesení i s tsunami na řecké Lefkádě

  Poprvé jsme zažili silné otřesy před lety na krásné pláži Egremni. Druhý den média zveřejnila otřesy o síle 6,5 st. Rychterovy škály. Tehdy s námi lehátka pěkně poposkočila. Podruhé na indonézském ostrově Lombok po výstupu na sopku Rinjani. Před 14-ti dny na pláži Lefkády Gialos, doprovázené hlasitě se nesoucím „křupnutím“. Pokaždé je to stejné. Lidé po sobě začnou bázlivě hledět a čekají co se bude dál.

Zdejší seismograf /mimochodem z řeckého seismos tedy zemětřesení a gráfi tedy píše/ zanamenává průměrně 120 malých otřesů měsíčně. Normálně je nezaznamenáte, ale když, tak je to velmi silný zážitek.

Včera jsem byl nakupovat v supermarketu s dlouhým seznamem věcí, kterým mě moje partnerka vybavila. Vždy se těším až vypadnu, protože „cestování“ mezi přeplněnými regály zboží a nezvyklá koncentrace prázdninových turistů uvnitř mě nedělá šťastným. Už jsem měl skoro všechno a četl poslední údaje „životopisu“ stojíce uprostřed uličky mezi regály, když se Země lehce otřásla – a láhve kvalitního destilátu a vína z regálu přede mnou se daly do pohybu. Instinktivně jsem je začal chytat, ale padalo jich moc, takže mi nakonec vypadly i ty 3, které jsem zachytil.

No hrůza se podívat ! Na deset lahví hapalo a obsah vytvořil solidní jezero. Vůně i barvy moků se mísily.

A uprostřed té spouště jsem stál já, vyklepaný jak startka. Od kolen dolu zaneřáděný od alkoholické tsunami. Navíc střepy odletující z rozbitých lahví mi způsobily drobné oděrky, které po nečekané dezinfekci pěkně pálily. Pochopitelně rázem jsem byl středem pozornosti a každý chtěl vidět idiota co způsobil takovou škodu..

NAŠTĚSTÍ byla 5 metrů ode mne prodavačka, která něco doplňovala do regálů a viděla, že jsem se ničeho ani nedotkl a láhve začaly padat sami. Nikdo se ani nepokusil mi něco dávat za vinu.

Ale i tak jsem okamžitě zamířil ke kase a hleděl se rychle vytratit.

Inu každé zemětřesení je nevšední zážitek, ale takový adrenalin jsem zažil poprvé a nikomu jej nepřeji...