Afteli se jmenuje malá rybářská pláž v jižní části ostrova Lefkáda

  Součástí pláže je i maličký bar poskytující vysluněným a vyprahlým návštěvníkům nejrůznější alkoholické i nealkoholické nápoje, řecký salát a další, turisty vyhledávané dobroty. Ještě před třemi lety tu byl jen svinčík a hřbitov opotřebovaných rybářských loděk a jejich dílů. Dnes je tu krásná každodenně upravovaná, malá romantická pláž.

       Maník co stojí za barem se jmenuje Kostas. Právě ukončil střední školu maturitou. Je to vlastně ještě kluk. Celý bar i upravená pláž byl jeho nápad. I když teď po dostudování nemá práci a po sezoně se bude věnovat instalacím a opravám ledniček a klimatizací. Teď pracuje v baru jako „garson“ / barman/. Na barové „štokrdli“ sedí i jeho děda, který mu pomáhal všechno vybudovat. Je mu 83 let. Jezdí autem, leze po střechách, rybaří a umí všechno jako každý zdejší domorodec. V hlavní sezoně patří k inventáři baru a sleduje ze svého „pal-postu“ válející se obnažené turistky. „Ahoj Karlo, měls tu být před hodinou. Takovou jsi ještě neviděl. Rezatá, pihatá a krásné, plné pětky BEZ. No to bylo něco. Takovou mi přivez z Čech. “ „ Kolik jí bylo “ , povídám, „ a odkud byla Kosto ? “ „Asi 40, ale přesně můj typ ta byla přesně pro mě. Máš tam nějaké pěkné? Něco pro mě? “ „ Kosto, na to by sis troufnul?“ „ No co, jsem ještě chlap. A vůbec tomu nerozumíš! Staral bych se o ní, měla by se jako královna. Voňavá, krásná královna. Nikdo mě nechápe a vůbec jak dopadli včera ty děti?“ . Děti..

     Myslí hodného a starostlivého otce a jeho dvě děti. Půjčil si ode mne mořský kajak. Přes odpor jsem na ně na všechny navlékl vesty, pro jistotu.. Poučil jsem ho, že má jezdit jen okolo pobřeží a rozhodně se nepouštět na volné moře. Každému doporučuju cestu právě k maličké, romantické pláži Afteli. Je to asi 20 minut pádlování. Červený kajak pak odpočívá vytažený na písčité pláži, zatím co pádlovači se osvěžují v baru a připravují na cestu zpět. Jenže onen hodný taťka chtěl ukázat dcerkám, že kajak ovládá i na moři. Po té co se občerstvili vyrazili kolmicí od břehu. Hned mi volal mladý Kostas co je to za blázna. Další dění mělo poměrně rychlý spád. Vzal jsem dolekohled a asi 3 minuty jsem je pozoroval. Zvedl se vítr a s ním i vlny. Hezký a bezpečný kajak vydrží hodně a hned tak se nepřevrátí. Jsem si myslel nejen já. V momentě kdy jsem viděl všechny ve vodě a loď naruby, krve by se ve mně nedořezal... Stařičká Vitara tak rychle 5km offroudem na Afteli ještě nejela. Zaplať pánbu Vangeli seděl na baru a pozoroval něžné nahaté pohlaví na pláži. „Rychle, rychle, nemám čas ti to vysvětlovat“. Skočili jsme do jeho prastaré, krásné a udržované rybářské bárky a mazali na moře. Všechno dobře dopadlo a jak jsme zjistili byl to nezapomenutelný, prázdninový super zážitek, který si užívali. I později, když v závěsu na laně v příjemném a osvěžujícím dešti od naší bárky, mířili k břehu našeho Edenu. Oddechl jsem si až když jsem je všechny viděl na břehu sundavat vesty.

     „Vangeli ty kluku jeden kudrnatá jdem na pivo“.

A šli jsme zkapalnit zaslouženou, byť několikráte námi odmítanou, odměnu od šťastných zachráněných. Celá akce trvala dohromady asi 30 minut, ale tyhle věci jsou senzací. Takže když jsem byl dnes kupovat chleba a tankovat benzin, všichni se mě ptali co a jak...

     Tak sakra nejezděte mi na volné moře, ale jen podél pobřeží !!!

     Jo a scháním ˇ“voňavku“ pro mého kamaráda 83 letého Kostase. Parametrů a vizáže shora uvedených...